Nejvyšší dílo Matyáše Bernarda Brauna

Barokních památek nemají Teplice mnoho; ta nejvýraznější ale stojí za to. Morový sloup Nejsvětější Trojice na Zámeckém náměstí je připisován špičce evropského barokního sochařství.

Matyáš Braun se narodil u Innsbrucku v Tyrolsku. Nedaleko sídlící cisterciáci brzy rozpoznali jeho řezbářský a sochařský talent a vyslali ho na obligátní „italskou cestu“. Mladý umělec se v Římě mohl seznámit s relativně novými díly Borrominiho nebo Berniniho. Hluboce jimi ovlivněn, zakládá v Praze v roce 1710 vlastní dílnu. Do sochařského cechu se přihlásil se sousoším sv. Luitgardy, určeným pro Karlův most. První práce mu okamžitě zajistila obrovskou popularitu a šlechta si ho od té doby předávala

Přestože nejrozsáhlejší soubor Braun provedl pro hraběte Šporka, zakázka z roku 1718 od teplického hraběte Františka Karla Clary-Aldringena na morový sloup má také jeden primát: Je ze všech mistrových děl suverénně nejvyšší.

Pro Brauna a jeho dílnu byl rok 1718 mimořádně plodný: Kromě ohromného sloupu v Teplicích sochař ve stejném roce vyhotovil proslulé sochy pro Šporkův Kuks, sochařské vybavení varhan a dva oltáře pro kostel sv. Klimenta v Klementinu, sochařskou výzdobu zámku a kostela v Cítolibech a plastiky Černínského paláce.

Matyáš Bernard Braun je běžně citován mezi dvacítkou nejlepších barokních sochařů. Jeho nejvyšší práce je klíčovou vertikálou středu města a dodnes skvostným uměleckým dílem.

• Kompletní soupis děl mistra Brauna najdete na Wikipedii.
• Morový sloup (včetně popisu světců) na Zámeckém náměstí má své zastavení v audio-naučné stezce audioteplice.cz.