Nejobydlenější hory na světě

Hornictví si v souvislosti s Teplickem i širším regionem spojujeme především díky uhlí. Důležité ale bylo i dolování mnohem starší, těžba stříbra, později též rud cínu nebo wolframu. Krušné hory nezískaly jméno kvůli krušnému životu, ale podle krušování, tedy podle těžby (ve starší literatuře se píše též o Rudohoří, německy jsou hory dodnes Erzgebirge, Rudné pohoří) a nedali jim ho Češi, ale Němci. Germánské osídlení pohraničí pochází ze středověku – Češi žili v nížinách podél řek, s horami ani těžbou kovů neměli zkušenosti, a tak bylo přirozené, že panovnické rody zvaly na specializovanou práci odborníky.

Do roku 1947 byly Krušné hory nejvíce obydlené pohoří světa. Jména vesnic (mnohé z nich měly přes tisíc obyvatel) nám dnes už nic neříkají – a pokud ano, pak jen jako rozcestí s několika samotami. Ani stopa po návsi, kostelu; jen liduprosté pláně a kamenné snosy oddělující polnosti dávno zaniklých statků.

Z hlediska krajiny způsobilo vyhnání Němců ještě horší následky než v údolí. Násilně opuštěné vesnice, statky a manufaktury neměl kdo převzít, tři miliony lidí v pohraničí prostě chyběly.

Vzniklá prázdnota Krušných hor je však dnes možná největším lákadlem s potenciálem přitáhnout samotáře žádající pro svou práci jen klid. A i krušování se do hor pravděpodobně na čas vrátí. Už léta se totiž zjišťuje, jak by se vyplatila těžba rudy lithia.

• Proměně Krušných hor z nejobydlenějších hor světa v pustinu se věnuje projekt Zmizelé Sudety spolu Antikomplex. Už 10 let můžete výstavu dvojic fotografií potkat v českých a německých městech, opakovaně vyšlo i knižní zpracování.
• Neexistující obce (nejen v Krušných horách) mapuje projekt zanikleobce.cz.